Výstava 2017: Otisky modliteb

  

V této výstavě uvidíte obrazy, ve kterých se objevují postavy, kterým se nedá identifikovat jejich pohlaví, věk ani planetu, odkud pochází. Tyto obrazy jsou modlitbou autorky, která mnohokrát doufala, že je ve skutečnosti někdo jiný, která se bála, že skončí jako prach v rodném městě. Přála si, aby se vyjevilo její opravdové Já, světová umělkyně – třeba.

Nechtěla, aby ji lidé posuzovali podle její národnosti, pohlaví nebo vzhledu. Přitom dobře věděla, že to nejde, pokud nám funguje zrak a sluch. A i kdyby se jí podařilo být někým jiným, přidala by jenom další identitu a další nespokojenost.

A občas, nebo spíš pokaždé, když už byla unavená z tolika myšlení na sebe, si říkala: „Proč se modlím jen pro sebe? Modlitby přece bývají také za něco jiného než jen za vlastní přání.“

Ale přestat žít svůj život přece nemůžeme, pokud chceme zůstat v současném těle. A pokud žijeme svůj život, jsme za něj zodpovědní, nemůžeme ho jen tak nechat, zanedbávat…tak znovu začne snít, přát si, bát se nepříjemné situace, modlit se, pochybovat o správnosti své modlitby…kolem dokola.

Autorka chce, aby byly aspoň její postavy schopny modlit se bez sobeckosti.

Dovolte, abychom vám představily výstavu, ve které najdete modlitby zcela tiché, křehké a možná ne moc osobní. Byly bychom rády, kdybyste tu našli i svou modlitbu.

Podrobnosti najdete na http://www.galerijnilaborator.cz/